od wanthalf » stř 25. čer 2014 12:48:44
Omlouvám se, pane Suchardo, že jsem správce a tohle fórum jsem náhodou založil - budu ten "titul" muset nějak vypnout, aby nebyl zneužit proti mě. Nikoho nekamenuju ani necenzuruju, jen se snažím bojovat racionálními argumenty s otřepanými mýty typu "ten pravý Island najdete jen džípem" - jsem už asi poslední trouba, který tenhle boj s povrchními klišé nevzdal a navzdory jejich nadšenému pěstění v klubu se ještě pořád k tomuhle klubu hlásí (ale už to možná taky brzy vzdám, přiznávám). Naprosto s vámi souhlasím: pravý Island nejsou jen atrakce u přecpaných parkovišť, jenže to nemá nic společného s tím, jaké máte auto. Znám tisíce míst na Islandu, kde nepotkáte ani auto ani živáčka. A to právě díky tomu, že nevypadají zdánlivě nijak atraktivně ani pro autobusy s Japonci ani pro džípové nadšence. Stačí zajet často jen kousek "za roh" od hlavních atrakcí. A naopak: viděl jsem parkoviště ve vnitrozemí - Landmannalaugar, Askja, Hveravellir - v posledních letech si nijak nezadají s parkovišti u Geysiru, Gullfossu nebo Seljalandsfossu. Možná je tam o něco (málo) méně autobusů a Toyot Yarisů, ale o to více džípů, i těch půjčených. Na Islandu každým rokem rapidně vzrůstá počet turistů - loni to bylo třičtvrtě milionu, letos se prý čeká už milión - a rozhodně nenarůstá jen počet autobusů nacpaných Japonci. S tím bohužel nic nenaděláme, Island tu prostě není jen pro nás.
Další věc, která se rychle mění, jsou samotné silnice. Však tam jezdíte co rok, tak jste si musel jistě taky všimnout. Když jsem před pěti lety v zimě vyjížděl na Dýrhólaey, byl jsem celkem rád, že mi náhodou půjčili místo osobáku džípa - sice jsem tam už byl předtím párkrát osobákem, ale v té zimě bych na to asi neměl nervy. Před měsícem jsem se tam byl poprvé podívat znova a nestačil jsem se divit: pod kopec vede luxusní asfaltka (ano, bohužel už je tam to plné parkoviště) a nahoru na kopec šťerkovka tak pohodlná, že bych ji vyjel i dětským autíčkem. Totéž platí téměř o celém Islandu - zlepšuje se i stav silnic kolem kaňonu Jökulsárgljúfur (kde jsme se v osobáku ještě před třinácti lety klepali rychlostí 5km/h a stejně jsme ho div nerozmlátili - před třemi lety jsem tam jel oktávkou už úplně v pohodě, na té východní straně jsem dokonce v pohodě předjížděl i džípy), a bývalou horskou silnici č. 35 dnes projedete s osobákem (s trochou trpělivosti) celou i oficiálně, včetně odboček do Kerlingarfjöll a na Hveravellir. Pravda, na poslední dvě zmíněná místa s půjčeným osobákem člověk tuším stále oficiálně nesmí.
Na Islandu jsou asi čtyři velmi odlišné typy prostředí: 1. Reykjavík a přilehlá města, 2. "běžný" venkov podél pobřeží s vodopády, písčinami a útesy vč. největších hor a ledovců, 3. svérázné západní (a východní) fjordy a 4. pusté vnitrozemí s řadou pozoruhodných chuťovek. Na ten poslední asi z 80% opravdu je třeba čtyřkolka, pokud možno zvýšená. Záleží, kdo chce co vidět a pro koho co představuje "ten pravý Island". Rozumím, že pro vás je to jednoznačně oblast č. 4. Pro mě to tak jednoznačné není a proto se domnívám, že pro prvních 5-6 týdnů (když to vezme zkrátka) na Islandu člověk bohatě vystačí s nejobyčejnějším osobákem. Potom není od věci si půjčit na pár dní či týdnů džípa a jet se podívat na ten zbytek - pokud je víc lidí, je to výhodnější než autobusy, ale má to zase svá rizika, jako je brodění řek, protože není brod jako brod - a už jsem viděl jak nezkušení turisté obvykle "brodí" tak, že málem utopí auto i v nevinné říčce.
Ostatně by bylo od vás velmi záslužné, kdybyste právě své bohaté zkušenosti v tomto směru předával dál současně s oním přímočarým doporučováním džípů - třeba i příspěvky do našeho "průvodce". Islanďané totiž mají s narůstajícím množstvím turistů také narůstající problémy se zachraňováním "zelenáčů", kterým takhle někdo doporučil půjčit si džípa, aniž by jim řekl, jaká rizika to obnáší a jaké dovednosti to vyžaduje. Nezkušení turisté pak neumí s tím džípem ani vyjet z banální zbytkové sněžné závěje na vnitrozemských cestách, o topení se s autem v řekách ani nemluvě.
Omlouvám se, pane Suchardo, že jsem správce a tohle fórum jsem náhodou založil - budu ten "titul" muset nějak vypnout, aby nebyl zneužit proti mě. Nikoho nekamenuju ani necenzuruju, jen se snažím bojovat racionálními argumenty s otřepanými mýty typu "ten pravý Island najdete jen džípem" - jsem už asi poslední trouba, který tenhle boj s povrchními klišé nevzdal a navzdory jejich nadšenému pěstění v klubu se ještě pořád k tomuhle klubu hlásí (ale už to možná taky brzy vzdám, přiznávám). Naprosto s vámi souhlasím: pravý Island nejsou jen atrakce u přecpaných parkovišť, jenže to nemá nic společného s tím, jaké máte auto. Znám tisíce míst na Islandu, kde nepotkáte ani auto ani živáčka. A to právě díky tomu, že nevypadají zdánlivě nijak atraktivně ani pro autobusy s Japonci ani pro džípové nadšence. Stačí zajet často jen kousek "za roh" od hlavních atrakcí. A naopak: viděl jsem parkoviště ve vnitrozemí - Landmannalaugar, Askja, Hveravellir - v posledních letech si nijak nezadají s parkovišti u Geysiru, Gullfossu nebo Seljalandsfossu. Možná je tam o něco (málo) méně autobusů a Toyot Yarisů, ale o to více džípů, i těch půjčených. Na Islandu každým rokem rapidně vzrůstá počet turistů - loni to bylo třičtvrtě milionu, letos se prý čeká už milión - a rozhodně nenarůstá jen počet autobusů nacpaných Japonci. S tím bohužel nic nenaděláme, Island tu prostě není jen pro nás.
Další věc, která se rychle mění, jsou samotné silnice. Však tam jezdíte co rok, tak jste si musel jistě taky všimnout. Když jsem před pěti lety v zimě vyjížděl na Dýrhólaey, byl jsem celkem rád, že mi náhodou půjčili místo osobáku džípa - sice jsem tam už byl předtím párkrát osobákem, ale v té zimě bych na to asi neměl nervy. Před měsícem jsem se tam byl poprvé podívat znova a nestačil jsem se divit: pod kopec vede luxusní asfaltka (ano, bohužel už je tam to plné parkoviště) a nahoru na kopec šťerkovka tak pohodlná, že bych ji vyjel i dětským autíčkem. Totéž platí téměř o celém Islandu - zlepšuje se i stav silnic kolem kaňonu Jökulsárgljúfur (kde jsme se v osobáku ještě před třinácti lety klepali rychlostí 5km/h a stejně jsme ho div nerozmlátili - před třemi lety jsem tam jel oktávkou už úplně v pohodě, na té východní straně jsem dokonce v pohodě předjížděl i džípy), a bývalou horskou silnici č. 35 dnes projedete s osobákem (s trochou trpělivosti) celou i oficiálně, včetně odboček do Kerlingarfjöll a na Hveravellir. Pravda, na poslední dvě zmíněná místa s [b]půjčeným[/b] osobákem člověk tuším stále oficiálně nesmí.
Na Islandu jsou asi čtyři velmi odlišné typy prostředí: 1. Reykjavík a přilehlá města, 2. "běžný" venkov podél pobřeží s vodopády, písčinami a útesy vč. největších hor a ledovců, 3. svérázné západní (a východní) fjordy a 4. pusté vnitrozemí s řadou pozoruhodných chuťovek. Na ten poslední asi z 80% opravdu je třeba čtyřkolka, pokud možno zvýšená. Záleží, kdo chce co vidět a pro koho co představuje "ten pravý Island". Rozumím, že pro vás je to jednoznačně oblast č. 4. Pro mě to tak jednoznačné není a proto se domnívám, že pro prvních 5-6 týdnů (když to vezme zkrátka) na Islandu člověk bohatě vystačí s nejobyčejnějším osobákem. Potom není od věci si půjčit na pár dní či týdnů džípa a jet se podívat na ten zbytek - pokud je víc lidí, je to výhodnější než autobusy, ale má to zase svá rizika, jako je brodění řek, protože není brod jako brod - a už jsem viděl jak nezkušení turisté obvykle "brodí" tak, že málem utopí auto i v nevinné říčce.
Ostatně by bylo od vás velmi záslužné, kdybyste právě své bohaté zkušenosti v tomto směru předával dál současně s oním přímočarým doporučováním džípů - třeba i příspěvky do našeho "průvodce". Islanďané totiž mají s narůstajícím množstvím turistů také narůstající problémy se zachraňováním "zelenáčů", kterým takhle někdo doporučil půjčit si džípa, aniž by jim řekl, jaká rizika to obnáší a jaké dovednosti to vyžaduje. Nezkušení turisté pak neumí s tím džípem ani vyjet z banální zbytkové sněžné závěje na vnitrozemských cestách, o topení se s autem v řekách ani nemluvě.